12.Díl
Brice
Musím uznat, že Chaiki to neuvěřitelně slušelo, modré šaty jí ladily s jejíma překrásnýma očima. Jemné, černé vlasy se jí pohupovaly u ramen, nemohl jsem se na ni vynadívat. Pociťoval jsem zvláštní pocit i nervozita tu hrála svou roli. Její zářivý úsměv tomu dodával to pravé, aby mě to očarovalo na tolik, abych ztratil hlavu.
Z mého přemýšlení mě vytrhl její kouzelný hlásek.
,, Co si dáte k pití, Brici?''
,, Whisky, slečno a pokud vás mohu poprosit, nevykejte mi, jsem Brice.''
,, Dobře Brici, já jsem Chaiki.''
,, Konec seznamování, letím pro tu Whisku.''Oba jsme se pousmáli
Zanedlouho byla zpátky a i s jídlem, které jsme si objednali po telefonu, nechtělo se nám nic vařit.
Pomohl jsem jí připravit vše pro stolování a pak jsme konečně zasedli k večeři.



,, Moc ti to sluší Chaiki.''Začal jsem opatrně.
,, Oo děkuji Brici, tobě také.''
,, A jak se ti vede, je to lepší?''
,, No, přála bych si to, ale nedokážu určit svůj stav.''Posmutněla
,, No tak, ty to zmákneš my při tobě budeme stát. Počkej až se Danett vrátí, bude to jiné.''
,, Ano, to bude jiné.''Opět posmutněla, nechápal jsem, co tím myslela, ale raději jsem to mlčky přešel.
Jakmile jsme dojedli chutnou večeři, sklidili jsme vše kolem a ještě zasedli chvilku do pokoje.
,, Chceš se podívat na nějaký film Brici?''Vyzvala mě
,, Ano moc rád.''
,, Dobře, hodím tam světoznámí film Vzkaz v Lahvi, ano?''
,, Jojo, ten mám moc rád.'' Lehce jsem přitakal
Poté už jsme oba mlčky sledovali onen film.

Cítil jsem se velmi zvláštně v její blízkosti, nevěděl jsem, co udělat. Jestli jí vzít kolem ramen, nebo ji chytit ruku, bylo to přeci jen velmi troufalé, kor , když stále myslím na Danett a ona je její nejlepší přítelkyně.
Krátce jsem na ni pohlédl, abych zjistil, jak se tváří, lehce můj krok opakovala a nevinně se pousmála. Z krátkého pohledu se stal vážně pohled dlouhý a upřímný, cítil jsem, že to oba chceme, proto jsem se lehce nahl a políbil ji na její rty.
-----------------
Danett
Po tom,co mi Bess řekla, jsme začaly obě pakovat má zavazadla. Věděla jsem však jen, že jdou po mně ne po Bess. Pořádně jsem nevěděla, kdo a proč? Co jen se stalo , z nevinného výletu, abych si urovnala všechny věci v hlavě? Teď mi naháněl každý zvuk neuvěřitelný strach. Bess se zdála též vylekaná, ale něco v ní mi říkalo, že něco tají, co by mi měla říci.
Náhle jsem zaslechla bušení na dveře, obě jsme s sebou trhly a zadívaly se na ony dveře. Bušení se ozvalo znovu a intenzivěji.
Začala jsem panikařit.
,, Bess, co budeme dělat?''
,, Danett, uklidni se, tohle nám nepomůže.''Snažila se nasadit klidný tón, ale moc jí to nešlo.
,, Jak se mám uklidnit, když po mně někdo jde, když ani nevím, kdo a proč?''
,, Já vím, ale včas se všechno brzy dozvíš, teď není čas na vysvětlování.''

,, No děkuju, to si mě teda uklidnila, líp by si to nezvládla.''Začínala jsem být jisterická s nádechem ironiky.
,, Danett, no tak nechej toho.''
,, Tak mi řekni, co mám dělat? Strach mě pohltil neuvěřitelným způsobem.''
,, Už jsem ti říkala, že se máš uklidnit, tohle k ničemu nevede.''
Z našeho hádání nás vyrušila hrozná rána, jako by někdo prorazil dveře.
Všechno, jako by se ve mně zastavilo, byla jsem vyděšená k smrti, skoro jsem ani nedýchala.
Slyšela jsem kroky ve vedlejší místnosti. Z Bess jsme se přeměřily pohledem.
Viděly jsme obě, jak někdo bere za kliku a snaží se vstoupit.
Pak jsem slyšela Bessin křik.
,, Danett, UTEČČČČČČČČČČČ!''
,, BESSSSSSSSS!!''
Oslnilo mě zářící světlo a já cítila, jak padám k zemi, do bezvědomí.


-------------------------
Brice
Bál jsem se, jak se zachová, když jsem se odlepil od jejich rtů. Šokovaně na mě zírala
a pak hned mi polibek oplatila, ale tehle byl dlouhý i s příchutí jejího jazyka. Nedokázal jsem se bránit, tolik mi chyběl polibek a ženská vůně. Líbali jsme se snad věčnost, až Chaiki si asi uvědomila, co dělá a odtrhla se.

,, Brici, tohle není správné měl by si odejít, bude to tak pro oba lepší.''
,, Jestli si to přeješ Chaiki, udělám to.''
,, Ano přeji a ty by sis to taky měl přát, máš nejúžasnější snoubenku pod sluncem a klidně tu vyjíždíš po mně, já to takhle nechci, prostě to není možné.''
,, Asi máš pravdu Chaiki, měj se hezky a ještě jednou promiň.''
S těmito slovy jsem opustil Chaikin byt a vydal se vstříc domovu.
Před naším domem jsem zahnul do vedleší ulice, která vede do parku a vydal jsem si urovnat své city a pocity.
Nedokázal jsem si uvědomit, co to do mě vjelo. Miluji přece Danett, nebo je to jinak?
Proč bych ji tedy žádal o ruku, když jsem si tenkrát byl tolik jistý, že ona je ta pravá, ale teď začínám být na pochybách. Miluji ji vážně? Kdyby ona milovala mě, neopustila by mě a všechno by mi vysvětlila. Nechápal jsem už nic z toho. Měl bych se vydat, Danett hledat, tohle už není možné. Třeba ji někdo tenkrát viděl.
A co když, už si našla někoho jiného a na mě zapomněla? Měl bych jednat hned.

Rázně jsem vstal z lavičky a vydal se k domovu, abych si zabalil své věci a vydal se na onu dobrodružnou cestu za hledáním své ztracené snoubenky.

To be continued
Brice
Musím uznat, že Chaiki to neuvěřitelně slušelo, modré šaty jí ladily s jejíma překrásnýma očima. Jemné, černé vlasy se jí pohupovaly u ramen, nemohl jsem se na ni vynadívat. Pociťoval jsem zvláštní pocit i nervozita tu hrála svou roli. Její zářivý úsměv tomu dodával to pravé, aby mě to očarovalo na tolik, abych ztratil hlavu.
Z mého přemýšlení mě vytrhl její kouzelný hlásek.
,, Co si dáte k pití, Brici?''
,, Whisky, slečno a pokud vás mohu poprosit, nevykejte mi, jsem Brice.''
,, Dobře Brici, já jsem Chaiki.''
,, Konec seznamování, letím pro tu Whisku.''Oba jsme se pousmáli
Zanedlouho byla zpátky a i s jídlem, které jsme si objednali po telefonu, nechtělo se nám nic vařit.
Pomohl jsem jí připravit vše pro stolování a pak jsme konečně zasedli k večeři.



,, Moc ti to sluší Chaiki.''Začal jsem opatrně.
,, Oo děkuji Brici, tobě také.''
,, A jak se ti vede, je to lepší?''
,, No, přála bych si to, ale nedokážu určit svůj stav.''Posmutněla
,, No tak, ty to zmákneš my při tobě budeme stát. Počkej až se Danett vrátí, bude to jiné.''
,, Ano, to bude jiné.''Opět posmutněla, nechápal jsem, co tím myslela, ale raději jsem to mlčky přešel.
Jakmile jsme dojedli chutnou večeři, sklidili jsme vše kolem a ještě zasedli chvilku do pokoje.
,, Chceš se podívat na nějaký film Brici?''Vyzvala mě
,, Ano moc rád.''
,, Dobře, hodím tam světoznámí film Vzkaz v Lahvi, ano?''
,, Jojo, ten mám moc rád.'' Lehce jsem přitakal
Poté už jsme oba mlčky sledovali onen film.

Cítil jsem se velmi zvláštně v její blízkosti, nevěděl jsem, co udělat. Jestli jí vzít kolem ramen, nebo ji chytit ruku, bylo to přeci jen velmi troufalé, kor , když stále myslím na Danett a ona je její nejlepší přítelkyně.
Krátce jsem na ni pohlédl, abych zjistil, jak se tváří, lehce můj krok opakovala a nevinně se pousmála. Z krátkého pohledu se stal vážně pohled dlouhý a upřímný, cítil jsem, že to oba chceme, proto jsem se lehce nahl a políbil ji na její rty.
-----------------
Danett
Po tom,co mi Bess řekla, jsme začaly obě pakovat má zavazadla. Věděla jsem však jen, že jdou po mně ne po Bess. Pořádně jsem nevěděla, kdo a proč? Co jen se stalo , z nevinného výletu, abych si urovnala všechny věci v hlavě? Teď mi naháněl každý zvuk neuvěřitelný strach. Bess se zdála též vylekaná, ale něco v ní mi říkalo, že něco tají, co by mi měla říci.
Náhle jsem zaslechla bušení na dveře, obě jsme s sebou trhly a zadívaly se na ony dveře. Bušení se ozvalo znovu a intenzivěji.
Začala jsem panikařit.
,, Bess, co budeme dělat?''
,, Danett, uklidni se, tohle nám nepomůže.''Snažila se nasadit klidný tón, ale moc jí to nešlo.
,, Jak se mám uklidnit, když po mně někdo jde, když ani nevím, kdo a proč?''
,, Já vím, ale včas se všechno brzy dozvíš, teď není čas na vysvětlování.''

,, No děkuju, to si mě teda uklidnila, líp by si to nezvládla.''Začínala jsem být jisterická s nádechem ironiky.
,, Danett, no tak nechej toho.''
,, Tak mi řekni, co mám dělat? Strach mě pohltil neuvěřitelným způsobem.''
,, Už jsem ti říkala, že se máš uklidnit, tohle k ničemu nevede.''
Z našeho hádání nás vyrušila hrozná rána, jako by někdo prorazil dveře.
Všechno, jako by se ve mně zastavilo, byla jsem vyděšená k smrti, skoro jsem ani nedýchala.
Slyšela jsem kroky ve vedlejší místnosti. Z Bess jsme se přeměřily pohledem.
Viděly jsme obě, jak někdo bere za kliku a snaží se vstoupit.
Pak jsem slyšela Bessin křik.
,, Danett, UTEČČČČČČČČČČČ!''
,, BESSSSSSSSS!!''
Oslnilo mě zářící světlo a já cítila, jak padám k zemi, do bezvědomí.


-------------------------
Brice
Bál jsem se, jak se zachová, když jsem se odlepil od jejich rtů. Šokovaně na mě zírala
a pak hned mi polibek oplatila, ale tehle byl dlouhý i s příchutí jejího jazyka. Nedokázal jsem se bránit, tolik mi chyběl polibek a ženská vůně. Líbali jsme se snad věčnost, až Chaiki si asi uvědomila, co dělá a odtrhla se.

,, Brici, tohle není správné měl by si odejít, bude to tak pro oba lepší.''
,, Jestli si to přeješ Chaiki, udělám to.''
,, Ano přeji a ty by sis to taky měl přát, máš nejúžasnější snoubenku pod sluncem a klidně tu vyjíždíš po mně, já to takhle nechci, prostě to není možné.''
,, Asi máš pravdu Chaiki, měj se hezky a ještě jednou promiň.''
S těmito slovy jsem opustil Chaikin byt a vydal se vstříc domovu.
Před naším domem jsem zahnul do vedleší ulice, která vede do parku a vydal jsem si urovnat své city a pocity.
Nedokázal jsem si uvědomit, co to do mě vjelo. Miluji přece Danett, nebo je to jinak?
Proč bych ji tedy žádal o ruku, když jsem si tenkrát byl tolik jistý, že ona je ta pravá, ale teď začínám být na pochybách. Miluji ji vážně? Kdyby ona milovala mě, neopustila by mě a všechno by mi vysvětlila. Nechápal jsem už nic z toho. Měl bych se vydat, Danett hledat, tohle už není možné. Třeba ji někdo tenkrát viděl.
A co když, už si našla někoho jiného a na mě zapomněla? Měl bych jednat hned.

Rázně jsem vstal z lavičky a vydal se k domovu, abych si zabalil své věci a vydal se na onu dobrodružnou cestu za hledáním své ztracené snoubenky.

To be continued
Dobre, ja viem že píšem odpoveď skoro =D. Ale ta som bola mimo. =D No, to som rada, že ste zase spolu, aspoň niekto je šťastný *1* Jaa..mne je nanič celý ýždeň, lebo ideme do školy, o pol roka mám 15, začínam deviaty ročník, budeme písať monitor, ďalší rok idem na úplne inú školu, netuším na akú (pravdepodobne gympel, ak ma vezmú), a vôbec sa neteším do školy. Ach jaj, keby som mohla predĺžiť prázdniny. Ja sa príšerne bojím monitoru, že ho zbabrem. *10* (Monitor je celoplošné testovanie žiakov- mali by to zrušiť, zbytočne nás stresujú, grr). *11* Takže, čo už...dajak budem musieť pretrpieť. *5* Inak, ako bolo v Grécku? (Řecku *6* ). Aha, ty teraz ideš maturovať v škole? (4.ročník?) P.S. Diely si prečítam neskôr, lebo mám spánkový deficit (celú noc som nespala). P.S.2- Nepridáš ma do SB-éčkiek? =D