close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Vysněný kluk-3.díl

2. prosince 2009 v 21:57 | Janinka:) |  Příběhy
3.díl

Amir

Cestou od Wirgiiných rodičů, jsme spolu nepromluvili ani slovo. Naše včerejší hádka nabrala nečekaného spádu a z pouhých neškodných vyměn názorů se strhla neskutečná hádka, plná nádávek, kříku a pláče. Byl jsem si vědom toho, že za to můžu z větší části já a o to mě to mrzelo víc. Byl jsem naštvaný, ne na Wirgi, ale pouze sám na sebe.
Bohužel jsem si nemohl pomoct, Odette je tak nádherná žena a mnohem rozumnější než Wirginie. Vyzařuje z ní ten bláhový klid a to, jak vždy zachová chladnou hlavu a jen tak ji něco nerozhodí. Aaa a včera v tom spodním prádle ji to tak slušelo.
Bože, co to žvaním. Pohoršeně jsem se musel napomenout. Tohle musí skončit, vybral jsem si Wirginii a tak to taky zůstane.

amirvaut.png

Letmo jsem na ni pohlédl, nepřítomně hleděla z okínka na krajinu, která se kolem mihala. Postřehl jsem malou slzičku, která ji stékala po bledé tváři. Neskutečně mě píchlo u srdce a nejradši bych si nafackoval. ,, Proč tu holku tak trápíš?'' V duchu jsem si vyčítal.

,, Wirgi, odpusť mi.'' Letmě jsem dodal...
Ani na mě nepohlédla a slovo ze sebe taky nevypravila. Zřejmě mě vůbec nevnímala.
Ale tak co jsem mohl taky čekat, hodně ji to vzalo a asi neměla v úmyslu semnou pěkně dlouho komunikovat.
,, Prosíím.'' Už jsem začínal škemrat o slitování.
Konečně svou tvář pootočila ke mně. Její havraní vlasy, které měla svázené do culíku, jí spadly na druhou stranu a její bledá tvář pokryta slzama se na mě skroušeně dívala.
,, Co ode mě, jako čekáš? Myslíš si, že ti jen tak odpustím? To, co jsi mi včera řekl budu spracovávat ještě dlouho, nejlepší bude když si hned sbalím věci a odejdu, nemůžu se dívat na tu tvou proradnou tvář.'' Dodala. Nakonec mi věnovala jeden skleslý pohled a opět se otočila k okínku.
,, Wirgi, neblázni. Myslíš si, že tě nechám odejít?''
,, To nevím jestli necháš, ale nic jiného ti nezbude, budeš prostě muset.'' Řekla pořád dívajíc se z okínka.
,, To teda nebudu muset. '' Zvýšil jsem hlas, ale Wirgi se jen uchehtla, ale víc neřekla nic.

Zanedlouho jsme dorazili k naší vilce. Wirginie opatrně vylezla z auta a zamířila do domu.

wirginiekrckvile.png

Já jsem zaparkoval auto na příjezdovou cestu a nemrhal jsem dlouho časem, než se stane něco, čeho bych hrozně litoval a Wirgi taky. Sebral jsem všechny síly a doběhl jsem ke vchodovým dveřím, které byly pootevřené.
Zamířil jsem do naší ložnice, byl jsem si jist, že tam Wirgi bude a taky, že jo. Vyndávala své věci z komody a házela je do připraveného kufru. Stál jsem ve dveřích a nevěřícně jsem ji pozoroval, pak jsem ovšem zakročil.
,, Wirgi, prosím tě, nedělej to, já nechci aby si odešla miluji tě a tak to zůstane.''
,, Ale prosím tě, nemusíš se už přetvařovat, daleko víc tě zajímá moje pitomá sestra.''
,, Wirgi, přestaň.'' Důrazně jsem ji napomenul, udělal pár kroků k ní a chytil ji za paže.
,, Laskavě mě pusť, mám ještě práci nevidíš? Jo a mimochodem nevím proč bych toho měla nechávat, když mám pravdu. Pravda, ale bolí co?'' Dodala tvrdě.
Nevydržel jsem to a políbil ji, bránila se, ale ne dlouho. Líbal jsem ji na její teplá ústa a nepřestával jsem. Wirgi se celá chvěla a po tvářích ji opět stekály slzy, jako hrachy, ale já jsem ji přesto nepustil z objetí a svá ústa jsem taky neodpojil, ba naopak objal jsem ji ještě víc a začal být vášnivější.

waaselbaj.png

Naše nenápadné líbání se vyvrbylo do nádherného milování. Pak jsme v objetí únavou usnuli.....

obadvasp.png

----------------------

Odette

Po příjezdu do opět rušného města jsem se vydala do svého skromného bytečku. Abych se připravila na zítrejší pohovor. Byl to velmi důležitý pohovor, sice jen na práci v baru, ale pro mě důležitý. Nejen proto, abych měla práci, ale taky kvůli tomu, že by se tam mohl objevit mladík z mého snu, jestli opravdu žije.
Ale zřejmě jsem bláhová, jak by někdo tak úžasný mohl žít a pokud opravdu žije, tak určitě nebude tak úžasný a nebo nebudu mít odvahu za ním jít.
Ach jo, proč to vůbec řeším, když se z toho stejně nic nestane. Sklesle jsem vešla do kuchyně, abych se povzbudila kafem, na které jsem si postavila vodu.

odetteukvovaru.png

Se šálkem kafe jsem seděla u stolu a přemýšlela, co ještě podniknu než půjdu usketečňovat své přípravy na pohovor, které se skládají z důkladného a dlouhého spánku. Já vím celkem vtipné, ale mně ten spánek neskutečně pomáhá.
V tom mě napadlo, že bych mohla zajít do místní knihovny půjčit si nějakou pěknou knihu, abych se trochu rozptýlila a s napětím sledovala příběhy hrdinů.

Špinavý šálek jsem položila do dřezu v domění, že ho později umeju a pak jsem se vydala do ložnice, abych se převlékla.
Za nedlouho jsem už kráčela městskou ulicí do centra, kde stojí městská knihovna.

krcodette.png

Po příchodu do knihovny jsem šla uskutečnit svůj hon na velmi dobrou knihu. Malou představu jsem měla. Procházela jsem regály s různými spisovateli.
Pak mě upoutala trochu starší kniha. ,, Záhady rodiny Gothových.'' Gothovy byl velmi známí rod žijící v Krasohlídkově. Záhada, která je doprovázela byla velmi zajímavá. Zmizení Belly Gothové je záhadou do dnes. Musím říct, že jsem neváhala ani chvilku a knihu čapla a už jsem si to štrádovala k mladé slečně stojící za pultem, abych si knihu zapůjčila.
Po cestě k pultu v zamyšlení nad záhodou jsem nechtěně vrazila do mladého muže.
,, Ježiši, odpusťte.'' Zbrkle jsem se omlouvala.
,, To je dob.. Jeee Ahoj Odettko.'' Dodal muž
,, Proboha ahooj Yanne. Co tu děláš? Tak dlouho jsem tě neviděla.'' Moje emoce byly silnější, vrhala jsem se mladému muži kolem krku.
,, Jee, to se mi líbí sestřenko.'' Yann se smál.
,, Je mi to jasný bratránku.'' Taky jsem se smála. Aby jste rozumněli, Yann je můj straší bratranec, kterého jsem už pěkně dlouho neviděla.
,, Nepůjdem si sednout dolu do kavárny, abych měl klid na zodpovězeních tvých otázek?'' Optal se.
,, No to je jasný, že půjdem, jen si pujčím tuhle knihu.''
,, Hmm, Záhady rodiny Gothových. Velmi dobrá kniha.'' Dodal
,, Taky si myslím.'' Pousmála jsem se.

Rychle jsem knihu podala mladé slečně za pultem, která si zaznamenala půjčení knihy a pak jsme se oba mohli vydat do kavárny.

yannaodettevknihovn.png

Pokračování příště
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bibi Bibi | 3. března 2010 v 17:03 | Reagovat

Ta simka je tebou vyytvořená nebo stáhnutá?

2 Janinka Janinka | 15. března 2010 v 18:48 | Reagovat

Bibi:Všechny simky i simy si dělám sama:)))Takže mnou

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama